Technologická doporučení pro sklizeň a konzervaci silážní kukuřice s vysokým obsahem sušiny

Výrazné klimatické změny, ke kterým v posledních letech dochází, mají velmi významný vliv na podmínky i možnosti pěstování krmných plodin obecně, ale i na technologii sklizně a následné konzervace. Kukuřice tak patří v tomto kontextu k předním plodinám mírného klimatického podnebí.

Kukuřice jako rostlina má v hospodářsství největší výživářský význam, a to v celosvětovém měřítku. V posledních 25 letech vzrostla plocha kukuřice o 20 % a výnosy až dvakrát. Je zřejmé, že silážní kukuřice jako objemné krmivo nemá z pohledu obsahu živin a koncentrace netto energie srovnání s žádným jiným objemným krmivem.

Kukuřice je teplomilná rostlina, neboť její původ je v subtropických oblastech a má vyšší požadavky na teplo a vyžaduje také dostatek živin v půdě. Díky intenzivní šlechtitelské práci byly vyšlechtěny mnohé odrůdy kukuřice, které jsou do jité míry rezistentní i na chlad a umožní její pěstování v oblastech s vyšší nadmořskou výškou. Kukuřice je současně nejvýkonnější obilninou v přepočtu na hektarový výnos.  Rostlina je živým organismem a její reakce na změny klimatických podmínek jsou spojeny s řadou změn fyziologických procesů. Kukuřice jako rostlina je velmi citlivá na nedostatek vody (sucho působí jako stresující faktor) a na lehčích půdách je pak dominantním faktorem ovlivňující celkový výnos. Jak je známo, změna klimatu ovlivňuje i půdní prostředí, a tím působí i na agrotechnická opatření. Pokud změna klimatu má za následek zvýšení koncentrace CO2, zásadně pak působí i na život rostlin. Zvýšení obsahu CO2 v přízemní vrstvě atmosféry výrazněji ovlivní tvorbu biomasy u rostlin C3 (např. pšenice, ječmen), zatímco u rostlin s cyklem C4 (kukuřice, čirok, cukrová třtina) je vliv podstatně mírnější. Rostliny typu C4  se vyznačují větším efektem fotosyntézy, je zde větší produkce asimilátů i při vyšších teplotách a také příznivější vodní hospodaření a živinová skladba (Michalski, 2013). Proto kukuřice roste v podmínkách teplých oblastí a s dostatkem vláhy velmi rychle …

Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., 1,3

MVDr. Ing. Jan DVOŘÁČEK 2,

Dr. hab. inź. Katarzyna SZWEDZIAK, prof. PO 3,

Ing. Jaroslav PŘIKRYL, CSc.,

Prof. dr. hab. Inź. Marek TUKIENDORF 3,

Prof. Ing. Ladislav ZEMAN, CSc, dr. h. c. 1,

Dr. inź. Ewa POLANCZYK 3

1 MENDELU Brno

2SOS Skalice nad Svitavou, s. r. o.

3Politechnika Opolska, Opole, Polsko

Kompletní článek najdete v časopise Krmivářství 2/2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *