Tepelný a chladový stres a možnosti jejich eliminace

Je obecně známo, že skotu vzhledem k jeho arktickému fylogenetickému původu a jeho fyziologickému založení lépe vyhovuje pobyt v prostředí s nízkými teplotami, naopak prostředí s vysokými teplotami je naprosto nevyhovující. Motto „Lepší suchý mráz než vlhké teplo“

Jak vyplývá z našich dlouhodobých sledování, kritickou teplotou, při které začíná tepelný stres, je pro dojnice holštýnského skotu 21 °C a pro dojnice českého strakatého skotu pak 22 °C. Při těchto teplotách můžeme sledovat již první příznaky tepelného stresu u dojnic.

Typické příznaky u dojnice, která je tepelně stresovaná, jsou zvýšená dechová frekvence (60 a více dechů za minutu), zvýšená tepové frekvence (až 81 pulsů za minutu), nadměrná slinivost (salivace) a zvýšená tělesná teplota (nad 39 °C). Typickými behaviorálními projevy jsou pak u dojnice vyšší frekvence stání a naopak neochota ulehnout. Pokud dojnice zalehne, leží na boku s nataženými končetinami. Dalším příznakem může být snaha dojnic zvlhčit povrch těla vodnatými slinami nebo nosními sekrety. Dojnice ve stáji vyhledávají stinná a chladná místa.

 

Možnosti eliminace

Základem je správně konstrukčně řešená stáj o dostatečné kubatuře (6 m3/100 kg živé hmotnosti). Dalším důležitým aspektem je správné větrání (cirkulace vzduchu ve stáji), které by mělo probíhat bočními stěnami s okny o dostatečné ploše (minimální plocha je 6 dm2/100 kg živé hmotnosti). Důležitým aspektem je také orientace stáje vzhledem ke světovým stranám (v ideálním případě se vyhýbáme zejména jižní dispozici). Jedním z nejpoužívanějších a nejekonomičtějších způsobů minimalizace účinku tepla solární radiací je zastínění. Účinnou metodou je zbudovat střechu přesahující přes půdorys budovy a stěny stáje opatřit roletami, kterými lze při nepříznivém počasí otvor uzavřít. Samotné užívání ventilátorů bez aplikace vody sice může snížit pocitovou teplotu, je však málo účinné, navíc s sebou nese zvýšenou spotřebou elektrické energie a zvýšenou hladinou hluku (přibližně >70 dB), což může být pro dojnice málo snesitelné.

Další možností ochlazování ve stáji je evaporační ochlazení, které lze rozlišit na nepřímé a přímé. Nepřímým evaporačním ochlazením je myšleno ochlazování vzduchu okolo těla dojnice. To mohou zajistit například ventilátory v kombinaci se zmlžovači. Daleko efektivnější je využívání skrápění (tzv. sprinkling). Tento systém působí tak, že ochlazuje povrch těla dojnice a to částicemi vody (0,05–0,15 mm) pronikajícími přes srst zvířete. Je třeba mít ale na paměti správné situování tzv. sprch. Jakákoli snaha chovatele zmírnit dopady tepelného stresu by měla přinášet výslednou pohodu chovaných dojnic.*

Ing. Milan Večeřa, Ph.D., Ing. Tomáš Kopec, Ph.D.,  prof. Ing. Gustav Chládek, CSc., Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Podrobněji v časopisu Náš chov 7/2021.

Komentáře ke článku 1

  • Mirka74

    Kdybyste věděli o někom, koho zasáhl ten hrozný ničivý vítr na Hodonínsku, ozvěte se mi. S manželem jsme před několika lety na https://www.atan.cz/zahradni-nabytek pořídili venkovní nábytek a rozhodli jsme se v nedělní podvečer, že nějakou část naší výbavy darujeme do postižených oblastí. Lidé by si měli pomáhat, nemám pravdu? Rozhodli jste se darovat i peníze?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *