Unie už monitoruje CWD jelenovitých

Chronické chřadnutí jelenovitých (CWD) je pro severoamerický kontinent tím, čím je BSE pro Evropu. Přestože ani po čtyřiceti letech od zjištění prvního případu v Kolorádu se toto nebezpečné prionové onemocnění jelenů v Evropě nepotvrdilo, Evropská unie bije na poplach. Z důvodu bezpečného obchodování se v členských státech na základě rozhodnutí Evropské komise č. 2007/182/ES zahájil monitoring, a to jak u volně žijící jelení zvěře, tak jelenů na farmách.

Chronické chřadnutí jelenovitých (Chronic Wasting Disease – CWD) patří spolu s BSE a klusavkou mezi transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE), jinak řečeno se řadí k neurodegenerativním onemocněním.
Klinicky se TSE projevují jako subakutně nebo chronicky probíhající bezhorečnatá onemocnění spojená se ztrátou kondice a příznaky typickými pro narušení centrálního nervového systému. Postižená zvířata hynou během několika týdnů až měsíců nebo musí být utracena. Přenos onemocnění je doposud nevyjasněný. Mohou onemocnět zvířata mladší 18 měsíců, ale i starší třinácti roků. Zpravidla však onemocní jeleni ve věku od tří do čtyř let. První případ CWD byl zjištěn v sedmdesátých letech v Kolorádu u jelena drženého v zajetí. O několik let později se ve stejné lokalitě onemocnění zjistilo i u populace volně žijících jelenů. Pokud jde o aktuální stav, tak počátkem roku 2006 bylo chronické chřadnutí jelenovitých hlášeno ve dvou provincích Kanady a ve třinácti státech USA.

Pravidla monitoringu
Pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií vycházejí z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001. Rozsah a podmínky monitoringu aktualizuje rozhodnutí komise č. 2007/182/ES ze dne 19. Března 2007.
Monitoring se vztahuje jak na volně žijící jelení zvěř – v našich podmínkách jde o jelena evropského a jelence běloocasého, tak na farmově chované evropské jeleny. Ulovené nebo poražené kusy musí být starší 18 měsíců. Věk zvířat se odhaduje podle zubů a dalších zjevných znaků dospělosti. Zatímco u volně žijících jelenovitých se odebírají vzorky z uhynulé nebo ulovené zvěře převážně od samců, od farmově chovaných kusů (uhynulých, utracených i poražených) je požadováno zastoupení vzorků z obou pohlaví.
Odběr vzorků od farmově chovaných zvířat provedou inspektoři příslušné krajské veterinární správy (KVS). Vzorek z prodloužené míchy se odebírá na jatkách, v asanačních podnicích nebo na porážkových místech na farmách.
Pokud jde o odběr vzorku z oblasti mozkového kmene od ulovené volně žijící jelení zvěře, tak podle okolností přicházejí v úvahu tři možnosti. V nejlepším případě vzorek odebírá inspektor krajské veterinární správy, a to vždy co možná nejdříve po ulovení jelena. Vzorek může odebrat za stejných podmínek také vyškolená osoba. Pokud není možné zajistit odběr vzorků úředním veterinárním lékařem, případně proškolenou osobou odebírá se celá hlava ulovené (ale i uhynulé) jelení zvěře nebo se kus na sběrné a prohlížecí místo odesílá celý i s hlavou.
Při nálezu těla uhynulého jelena evropského nebo jelence viržinského je majitel pozemku povinen zajistit odvoz kadáveru asanační službou. Vzorek z uhynulého kusu bude odebrán v asanačním podniku úředním veterinárním lékařem.

Následné kroky
Přepravu vzorků k laboratornímu vyšetření do Státních veterinárních ústavů v Praze, Jihlavě a Olomouci zajistí krajská veterinární správa, která odběr provedla, nebo která má katastrální území na němž byl odběr proveden v kompetenci. Hlava nebo vzorky prodloužené míchy k vyšetření se odesílají do vyšetřující laboratoře bezprostředně po jejich odběru. V opačném případě se musí zajistit takové podmínky skladování vzorků, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Každý vzorek musí být řádně označen a navíc opatřen objednávkou na laboratorní vyšetření na CWD.
Všechny produkty živočišného původu, a to včetně trofeje ze zvířat, od kterých se odebíraly vzorky pro vyšetření na CWD musí být pozastaveny a pod veterinárním dozorem do té doby, než laboratoř poskytne výsledky vyšetření. Pro pozastavené kusy na jatkách platí, že budou skladovány způsobem vylučujícím jejich další zpracování, záměnu nebo zcizení.
V laboratořích zmiňovaných státních veterinárních ústavů (SVÚ) se provede vyšetření rychlým testem nejpozději do konce následujícího dne po obdržení vzorku.
Negativní výsledek vyšetření oznámí laboratoř odesílajícímu veterinárnímu lékaři. Nejisté případy a pozitivní výsledky rychlého testu na TSE ale laboratoř neprodleně hlásí ústřednímu řediteli Státní veterinární správy SVS ČR. Současně zabezpečí přepravu vzorku k vyšetření do Národní referenční laboratoře (NRL) Jihlava k potvrzení výsledku. V případě, že jsou vyšetření negativní NRL oznámí výsledek SVS ČR, KVS a laboratoři, která vzorek zaslala. V opačném případě jihlavská referenční laboratoř podává informaci jen státní veterinární správě a příslušné krajské veterinární správě, které rozhodnou o dalším postupu.
V metodice SVS ČR se říká, že při výskytu nákazy musí být všechny části těla zvířete, jehož výsledek při rychlém testu byl pozitivní, včetně kůže, zlikvidovány v souladu s č.4 odst. 2 písm. a), b), nebo e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kromě materiálů, které jsou zachovány pro další diagnostické nebo výzkumné účely.
„Dosavadní výsledky monitoringu na chronické chřadnutí jelenovitých odpovídají očekávání. Do monitoringu se zapojilo dvacet členských států a zatím ani u jednoho z osm tisíc vyšetřených zvířat (z toho 6 330 kusů odloveno) nebyl potvrzen pozitivní nález. Jistotu ale budeme mít až v dubnu, kdy budou k dispozici konečné výsledky. A na jejich základě komise rozhodne o dalších krocích,“ doplnil vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád.

Klíčová slova
 Chronické chřadnutí jelenovitých (Chronic Wasting Disease – CWD) bylo poprvé zjištěno v Kolorádu v roce 1967.
 Stejně jako BSE a klusavka se řadí mezi transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE).
 Na evropském kontinentu CWD nebylo dosud zjištěno.
 Z preventivních a obchodních důvodů Evropská unie zahájila monitoring na CWD v loňském roce (2007).
 Konečné výsledky monitoringu, který proběhl ve dvaceti členských zemích včetně ČR budou známy až v prvním čtvrtletí letošního roku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *