Válka s mastitidami

Na vzniku mastitid se podílí mnoho vnějších i vnitřních faktorů a celá řada různých původců. Pro snížení rizika vzniku zánětů je nezbytné eliminovat negativní vlivy prostředí a omezit možnosti šíření mastitidních patogenů. Záněty mléčné žlázy mají kromě velkých ekonomických ztrát negativní dopad na welfare zvířat a také bezpečnost mléka jako potraviny.

Negativně se na zdraví krav odráží přeplněnost stáje, špatné mikroklima či dlouhá doba dojení. Přesná rutina dojení rovněž rozhoduje o zdraví mléčné žlázy. Pravidelně se musí stimulovat vemeno prvními střiky, používat prediping, rychle podojit a po ukončení dojení dezinfikovat struky.

Důležité je, že velký podíl zánětů probíhá subklinicky a při nich zpravidla dochází ke zvýšení počtu somatických buněk v mléce. Počet somatických buněk v mléce se dá zjišťovat automaticky na přístrojích (cell counter), orientačně pomocí NK-testu, či například měřením vodivosti mléka v dojicích robotech i dojírnách.

Počet somatických buněk v ml mléka (SCC) je znakem odezvy mléčné žlázy na zánět, může být indikátorem mastitidy. V některých případech se SCC při subklinických mastitidách nemusí zvýšit, ale dochází ke změnám ve složení populace buněk imunitního systému.

Selektivní zaprahování krav je nástrojem pro snížení používání antimikrobik. Terapie je založená na stavu mléčné žlázy z hlediska SCC  a mastitidní historie dojnice během laktace. Zdravé mléčné žlázy se zaprahují bez antibiotik, s použitím např. sealantů.

Když pomineme nutnost hygienického ustájení a welfare dojnic pro zachování zdraví mléčné žlázy, má na zdraví zvířete vliv i tepelný stres. Stres z tepla zvyšuje riziko vzniku mastitid i metritid. Teplo a vlhko je prostředí, které svědčí mnoha patogenům, a tak se může zvýšit výskyt onemocnění. Postup při dojení krav musí být dokonale zvládnutý a v každém ohledu se musí dodržovat přesné postupy.

Chyby ve výživě se odrazí i na zdraví všech kategorií skotu. Nesprávně navržená krmná dávka u jalovic v odchovu i před otelením je rizikovým faktorem. Negativní energetická bilance a vyšší koncentrace betahydroxybutyrátu v séru vede ke snížení funkčnosti leukocytů, a tedy ke zvýšení rizika onemocnění mastitidou.

Management výživy a krmení může ovlivnít zdraví mléčné žlázy a riziko vzniku a šíření mastitid.Mezi nejdůležitější doplňky patří vitamín A nebo beta-karoten, selen, vitamín E, měď a zinek.

Kontrola nad mastitidami u dojeného skotu je hlavně založená na prevenci. Zásadními pravidly jsou hygiena a správnost dojení, čistota ustájení, selektivní zaprahování krav a optimální krmení. Jsou to nejjednodušší a přitom zásadní praktiky, které mohou chovateli pomoci zvítězit nad mastitidami.*

Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2020.

 

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *