Vliv subklinických mastitid na chování krav

Přestože je u subklinické mastitidy těžké vypozorovat příznaky zánětu, je možné pozorovat změny v chování zvířat trpících touto skrytě probíhající nemocí. Pro čtenáře shrnujeme aktuální vědecké poznatky o změnách v chování krav, které trpí subklinickou mastitidou a popisujeme metody pro monitorování těchto změn a jakých konkrétních změn v chování si chovatel může všímat pro zachycení příznaků subklinické mastitidy.

V České republice se onemocnění subklinickou mastitidou vyskytuje u více než 30 % krav. Zvýšený počet somatických buněk v mléce jedné nebo více čtvrtí mléčné žlázy bývá mnohdy jediným indikátorem, resp. signálem výskytu subklinické mastitidy u krav. Dalšími indikátory je snížení mléčné produkce (dojivosti) o 10 až 20 %, změny v obsahu obsah tuků a bílkovin a snížený obsah laktózy a/nebo zvýšený obsah sodíku, chloridu a snížený obsah vápníku, fosforu a draslíku. Pomocí termokamer lze také zaznamenat změnu povrchové teploty vemene.

Změny chování krav

Změny v chování krav mohou být často prvním ukazatelem rozvoje nějakého onemocnění. S nastupující nemocí mění zvířata své chování z důvodu úspory energie, minimalizace tepelných ztrát, ale i za účelem rychlého zotavení organismu. U subklinické mastitidy se jedná o změny v chování při příjmu krmiva, změny v pohybové aktivitě, odpočinku, v komfortním chování (péče o srst), ale i v sociálním chování krav i s reakcí na bolest – například v podobě neklidného chování krav před dojením nebo zvýšenou četností „skopávání“ dojicího stroje.   Specifické změny v chování lze nalézt u nemocných krav, které se snaží vyhnout sociálním kontaktům s ostatními krávami, a z toho důvodu preferují pro krmení méně populární denní doby, které ostatní krávy tráví odpočinkem. Jednou z takových denních dob může být před odpoledním dojení. Z jiných výsledků vyplývá, že krávy se subklinickou mastitidou přežvykovaly o 1 % déle než zdravé krávy, a to již tři dny před samotnou detekcí subklinické mastitidy pomocí PSB. Krávy s již probíhající klinickou mastitidou ležely kratší dobu než v době, kdy byly zdravé. Krávy s subklinickou mastitidou se často pohybují ve stáji na kratší vzdálenosti, dojde šlo k redukci jejich celkové denní pohybové aktivity a k prodloužení délky doby ležení. Podle jiné studie byly krávy se subklinickou mastitidou naopak o téměř 12 % aktivnější než zdravé krávy, a to již čtyři dny před samotnou detekcí tohoto typu mastitidy (snížení denního nádoje a zvýšení PSB nad 425 tis. SB/ml). Rozdílné výsledky studií mohou souviset se závažností mastitidy, kdy krávám s mírnější mastitidou nemusí dělat problém ležet delší dobu, nicméně u pokročilejší subklinické mastitidy může být kravám ležení nepříjemné (nekomfortní lože, problémy s polohováním vemene apod.), a jsou tedy více aktivní.

Sledování sociálních interakcí může chovateli napomoci k časné detekci změn v chování, které by mohly naznačovat začínající zdravotní problémy. Krávy se subklinickou mastitidou se méně zapojují do soupeření o místo u krmného žlabu. Nemocné krávy se nemohou plnohodnotně zapojovat do těchto agonistických interakcí a chránit si tak své místo, a to jak u krmného žlabu, tak i na žebříčku sociální hierarchie. Obvykle si chovatelé skotu všimnou, že krávy s pokročilejší klinickou mastitidou jsou vystresované a trpí bolestí, nicméně krávy mohou pociťovat bolest také u mírných případů subklinické mastitidy

Monitorování změn v chování

Ke sledování změn v chování se v chovatelské praxi dají u krav využít akcelerometry (pedometry, ušní respondéry, respondéry umístěné v obojku apod.), které zaznamenávají frekvenci ležení, stání a počet kroků, na základě čehož se stanovuje délka doby ležení během 24hodin, frekvence ležení, délka doby jednotlivých period ležení a denní pohybová aktivita.. Mimo výše uvedené, máme v současné době také k dispozici technologie měřící ruminační aktivitu u krav, tělesnou teplotu, ale i zařízení k časné detekci zánětu mléčné žlázy (infrakamery, zařízení měřící vodivost a další vybrané fyzikální vlastnosti mléka apod.). Vyvíjí se vývoj v oblasti analyzátorů/detektorů stanovujících specifický obsah mikrobiálních metabolitů, enzymů či toxinů v mléce jako nástrojů rychlé a přesné detekce původců mastitid. V současné době jsou již dostupné a používané technologie, které mohou pomoci chovatelům s ranou detekcí změn v chování zvířat a další technologie budou komerčně dostupné v blízké budoucnosti.*

Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D., Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, Katedra etologie a zájmových chovů, FAPPZ, ČZU v Praze, Mikrop Čebín, a. s.

Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *