Vysoké teploty skotu nesvědčí

A zase tu máme teplejší část roku. Spousta lidí si řekne: „Konečně!“, ale chovatelé skotu a zejména toho dojeného nejsou ze zvyšujících se teplot příliš nadšení. Stoupající rtuť teploměrů, nebo zvětšující se hodnoty na displejích, znamenají blížící se problémy, mnohdy nejenom s produkcí a reprodukcí.

Teplota je nejdůležitějším faktorem prostředí, který ovlivňuje fyziologické funkce skotu. Skot má tzv. termoneutrální zónu, což je optimální teplota, kdy je zvíře vzhledem k teplotě prostředí v pohodě. Jestliže se skot nachází v termoneutrální zóně, spotřebovává jen minimum energie, aby si udržel optimální tělesnou teplotu. Jakmile okolní teplota stoupá nebo klesá mimo termoneutrální zónu, musí zvíře využívat svou metabolickou energii na produkci nebo uvolňování tepla, čímž se snižuje množství energie, které je k dispozici pro ostatní tělesné funkce. Nejčastěji dochází k poklesu produkce a zhoršení reprodukce.

Vysoké teploty bývají mnohem větším problémem, než ty nízké, protože skot zrovna nepatří mezi živočišné druhy, které jsou mistry v tom, jak se efektivně zbavovat nadbytečného tělesného tepla. Patří k těm druhům, které se příliš nepotí, a spoléhají se v podstatě jenom na dýchání. Faktor, který u skotu a dalších přežvýkavců násobí vliv nepříznivých klimatických podmínek, je fermentační proces v bachoru vytvářející spoustu tepla, kterého se zvíře potřebuje zbavit.

Termoregulace a zvládání tepelného stresu se liší zvíře od zvířete, např. těžší kusy jej zvládají hůře, než ty lehčí, protože vyšší tukové zásoby regulaci tělesné teploty znesnadňují.

Barva srsti je dalším faktorem, který ovlivňuje působení tepla na organismus, zejména v případě přímého slunečního záření, které může vést rychle k přehřátí zvířete a k jeho úhynu. Z toho důvodu jsou více ohroženy kusy s černou srstí, než ty světlé. Možnost úkrytu ve stínu je tedy další možností, která může rozhodovat o tom, jak zvíře (zejména to s tmavou srstí) přežije období extrémních teplot. Mají-li krávy přístup na pastvinu, resp. jsou-li na pastvinu vyháněny, pak by tam měly být vypouštěny spíše večer, aby bachorová fermentace probíhala převážně v noci a brzy ráno. I tím je možné omezit problémy s regulací tělesné teploty. Je-li na pastvině dostatek stinných míst, pak je možné tam krávy nechat celý den. Samozřejmě, v ideálním případě mají možnost si samy určit, kdy se budou kde pohybovat a mají dostatek vhodných míst k přečkání nejteplejších částí dne.

Pozor je třeba dát i na mouchy a další obtížný hmyz, který také podstatně zhoršuje pohodu chovaných zvířat, a to jak na pastvinách, tak ve stájích. Proto je potřeba minimalizovat jeho přítomnost, aby krávy nerušil v odpočinku.

 

Více si přečtete ve Farmáři č. 6/2020

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *