Výživa a krmení zvířat – studie a diskuse

Zvládnutá výroba kvalitních krmiv se do značné míry odvíjí od průběhu počasí během vegetačního období. Na výsledku produkce krmiv pak závisí úspěšnost celého chovu. Takřka na celém světě řeší otázku, jak za sušších podmínek vyrobit dostatek krmiv, a vědecká pracoviště se jim v tom snaží pomoci.

Jenže počasí nikdy nepatřilo mezi faktory, na které by se dalo příliš spolehnout, a zejména v posledních desetiletích předvádí, že nikdy nemusí být tak zle, aby nemohlo být hůř.

Vysoká produktivita luk a pastvin, díky které bude dostatek krmiva pro chovaná zvířata, je cílem každého, kdo se o takový trvalý travní porost stará.

Aplikace Grassland Productivity Forecast (Grass-Cast) nabízí v USA své předpovědi pro plochy o rozloze 6 x 6 mílí a je stále oblíbenější u těch, kdo hledají pomocníka při rozhodování o managementu trvalých travních porostů. V roce 2019 zaznamenaly stránky Grass-Cast téměř 3000 návštěv od více než 1800 osob. Aplikace Grass-Cast používá data o počasí a růstu trav za více než 30 let. V kombinaci s předpovědí srážek upozorňuje na to, zda lze čekat rok s normální, nad- či podprůměrnou produkcí zelené hmoty.

Ale neumí předpovědět podíl rostlinných druhů v pastevním porostu, nebo schopnost obrůstání jednotlivých rostlinných druhů v konkrétních podmínkách.

Jenže díky šlechtění na produkci mají zvířata také podstatně vyšší nároky na příjem živin. Když se k tomu přidá horší kvalita a obrůstání pastevního porostu v důsledku vysokých teplot a nedostatku srážek, tak je třeba hledat vhodné doplňující krmivo.

Vědci z University of Illinois přišli s tím, že zkrmování slámy z obilnin a kukuřice může do určité míry nahradit seno a zlevnit krmnou dávku. Vždyť sláma v krmné dávce není žádná novinka!

Lihovarské výpalky nejsou českým chovatelům neznámé, ale možná by si zasloužily větší pozornost. Nelze se přitom spoléhat pouze na ty z produkce konzumního lihu, ale spíše z továren na bioetanol. Tyto „odpady“ mohou být využity nejenom přímo v krmné dávce, ale také posloužit k produkci bílkovin.

Houby Rhizopus microsporus, které se za jeden den po přidání k „odpadnímu“ roztoku z výroby rozrostly do shluků, jež bylo možné snadno oddělit. V průběhu růstu odstranily houby z roztoku cca 60 % organického materiálu. Většinu tekutiny, kterou tvořila voda a enzymy, bylo možné recyklovat a využít v další produkci biopaliva.

Usušené houby bohaté na bílkoviny, některé esenciální aminokyseliny, polynenasycené oleje a další živiny mohly být zakomponovány do krmných směsí.

Podle vědců by bylo možné využívat mikrobiální protein ve výživě zvířat, aniž by to mělo negativní vliv na užitkovost zvířat, ale právě naopak. Očekávat se dá pozitivní vliv jak na růst zvířat, tak i na mléčnou produkci.

Jak rychle a zda vůbec se v záplavě nařízení a úředních postupů podaří uvádět výrobu nových zdrojů živin do praxe, to ukáže až čas. Rozhodně to nemusí být nic snadného. Stejně jako přesvědčit chovatele o bezpečnosti a výhodnosti využití těchto zdrojů živin.*

S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková

Podrobněji  v článku v časopisu Náš chov 11/2020.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *