Význam a interpretace nepřímých indikátorů negativní energetické bilance dojnic

Negativní energetická bilance (NEB) je zásadním problémem současných vysokoprodukčních stád dojeného skotu, jelikož vede ke zdravotním problémům, poruchám reprodukce a snížení produkce. Předkládaný přehled výzkumných poznatků se věnuje indikátorům NEB a s ní spojovaných problémů. Cílem je popsat nepřímé indikátory (např. změny tělesné hmotnosti, aktivity zvířat, hodnocení mléčných složek), které lze v praxi využívat, a zároveň ukázat některé konkrétní systémy a hodnoty parametrů, které mohou chovatelům napomoci v rozhodování se při diagnostice a prevenci poruch. Klíčová slova: dojený skot, negativní energetická bilance, nepřímé indikátory, mléčné složky, aktivita, čas přežvykování.

U krav v období okolo porodu dochází k mnohým metabolickým a hormonálním změnám, které jsou odrazem narůstajících energetických požadavků způsobených růstem plodu a nástupem laktace (Arfuso et al. 2016). Navíc krávy v časné laktaci nejsou schopny přijmout dostatečné množství sušiny pro pokrytí potřeb vysoké mléčné produkce (Roche et al. 2013). Krávy pro úspěšný přechod od porodu na následnou vysokou laktaci vyžadují mírný stupeň negativní energetické bilance, která je charakteristická přiměřeným stupněm lipolýzy (hormonálně řízený rozpad vlastní tukové tkáně). Při ní dochází k uvolnění neesterifikovaných mastných kyselin (NEMK), které jsou důležitým zdrojem energie. Ovšem masivní lipolýza, kterou lze přímo měřit pomocí sérové koncentrace NEMK (NEMK > 0,6 mmol/l), je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro rozvoj dislokace slezu, ketózy, jaterní steatózy, metritidy a může také vést k poklesu mléčné užitkovosti (Contreras et al. 2018). Vysoký stupeň NEB má také významný negativní dopad na reprodukci, zejména na projevy říje a úspěšnost zabřezávání (Santolaria et al. 2012). Předpokladem úspěšného snížení rizik spojených s NEB je její včasná detekce pomocí přímých či nepřímých indikátorů. Pro přímou diagnostiku NEB se používá hodnocení některých parametrů metabolického profilu, zejména sérové koncentrace NEMK, ketolátek, triglyceridů a cholesterolu. Přímá diagnostika je však časově i finančně nákladná, proto je třeba hledat nástroje pro nepřímou diagnostiku, která umožní chovateli včas preventivně zasáhnout.

Cílem příspěvku je popsat možnosti nepřímé a v praxi využitelné diagnostiky NEB a problémů s ní spojovaných. Práce je zpracována jako literární přehled zahraniční i tuzemské vědecké a odborné literatury. Jako praktické příklady byly využity materiály od chovatelů a podklady k senzorům měřícím některé nepřímé indikátory v běžné praxi.*

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV QK1910242.

Článek byl odborně recenzován.

Použitá literatura je k dispozici u autorů článku.

Ing. Magdaléna Štolcová,

Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.,

Ing. Dalibor Řehák, Ph.D.,

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha

Kontakt: stolcova.magdalena@vuzv.cz

Více najdete v Našem chovu 9/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *