Zemědělci čelí postupné a nezastavitelné změně sektoru, která přichází v podobě automatizace a digitalizace. Skloňují se termíny jako precizní zemědělství, chytré zemědělství, zemědělství 4.0, umělá inteligence, autonomní systémy, velká data, cloudová úložiště či internet věcí. Podstata zmíněné preciznosti spočívá ve sběru a vyhodnocování obrovského množství dat pomocí umělé inteligence a moderních informačních a komunikačních technologií.
I v chovu skotu platí, že informace rychle zastarávají a v čase se jejich důležitost mění. Čím dříve informace doputuje k odpovědné osobě, tím lépe. Biosenzory pro sběr dat proto pracují na principu kontinuálního přístupu a to v nepřetržitém režimu 24 hodin denně. Zmíněná zařízení jsou umisťována na nejrůznější místa – od obojků plemenic, ušních známek, nosných prvků stáje, vozového parku, bachoru zvířat, napáječek, potrubí dojících zařízení, sil, až po sklady, tedy kamkoliv, kde je potřeba neustále sledovat měnící se situaci. Pro úspěšný přenos a analýzu dat je nutná dobrá kvalita připojení a s ní spjatá vhodně dimenzovaná výstavba potřebných sítí.
Nejběžnějším a nejrozšířenějším nástrojem chytrého zemědělství v chovu skotu jsou pravděpodobně obojky či nožní náramky vybavené četnými senzory. Kromě sledování krokové aktivity plemenic, je dnes možno sledovat a měřit i ostatní aktivity jako je srdeční činnost, doba přežvykování, ležení, napájení, stání, příjem krmiva či různé projevy chování. Při zjištění odchylky od normálu denní rutiny dojde automaticky k upozornění systémem, a to v uživatelsky přívětivém prostředí na počítači či mobilním telefonu.
Jednou z moderních technologií jsou dojící roboty. Dojící roboty, ale i speciální detektory obsahují senzory, které v průběhu dojení nepřetržitě měří a kontrolují kvalitu mléka – množství somatických buněk z jednotlivých čtvrtí, barvu, konduktivitu, počet mikroorganismů, obsah bílkovin, tuku či laktózy. Tyto technologie rovněž dokáží v syrovém mléce měřit úroveň reziduálních látek, popřípadě látek, které slouží jako indikátory zdraví a reprodukce (poměr tuku a bílkovin, hormon progesteron). Pomocí těchto senzorů lze také například okamžitě separovat a shromažďovat mléko s žádoucím a definovaným obsahem složek či mléko nesplňující kvalitativní parametr i zvyšující se počet somatických buněk a umožňují včas podchytit začínající zánět mléčné žlázy.
Data o zdraví krav lze získávat i pomocí senzorů umístěných do bachoru zvířete. Minutu po minutě jsou ze senzorů odesílána data o tělesné teplotě, pH hodnotě bachoru, pohybové aktivitě, příjmu vody či krmiva. Systém dokáže vyhodnotit i nepatrnou změnu zdravotního a zalarmovat příslušné zootechnika, případně veterináře. Lze tak detekovat onemocnění až 4 dny před klinickými příznaky a ušetřit jak náklady za silnější medikaci a zlepšovat tak welfare zvířat i jejich průměrnou délku života.
Jednou z možností je zařízení (umísťované na ocas plemenic), které dokáže informovat oznámením například na mobilní telefon ošetřovatele zhruba 1 hodinu před blížícím se porodem. Druhým typem zařízení informující o blížícím se porodu je senzor kombinovaný s vaginálním teploměrem, který se umisťuje do pochvy plemenice. Díky využívání těchto technologií dochází ke snížení mortality telat. Zařízení je možno využít pro více zvířat, jejichž telení následuje po sobě, přičemž je vhodné jej umístit na ocas plemenice alespoň 3 až 2 dny před očekávaným telením.
Také kvalitu a množství napájecí vody lze kontrolovat pomocí různých zařízení se zabudovanými senzory. Zařízení je spárováno s mobilní aplikací, jež upozorňuje uživatele při mimořádné události (znečištění, nedostatek vody, kontaminace či změna teploty). Využitelnost není omezena pouze na napájecí systémy, ale lze ji využít ku příkladu i v chladících tancích.
Dalším zajímavým prvkem precizního zemědělství je fixní či mobilní instalace automatických vah do prostoru stájí či obecně průchodu, kudy zvířata často procházejí.
Velké perspektivě se dnes těší nejrůznější systémy analyzující obraz. V současnosti jde zejména o sledování lokomočního skóre, denních činností zvířat a postupného učení se rozpoznat jednotlivá zvířata podle jejich pohybu.
Monitorovací systémy jsou nástrojem, který dokáže detekovat pro lidské oko nepostřehnutelné změny a zajistit, aby byla přednostně ošetřena zvířata již v rané fázi onemocnění.
Ing. Jan Pytlík, Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D., Ing. Radim Codl, Katedra chovu hospodářských zvířat, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Podrobněji v časopisu NCH 4/2021.
