V Našem chovu 5/2001 jsme se zabývali novými směry ve výkrmu krůt a hodnotili jsme i možné dopady případné náhrady živočišných mouček na tento výkrm. Podobně jsme publikovali v Krmivářství č. 6/2001 výsledek pokusu s náhradou masokostní moučky rostlinnou bílkovinou u nosnic.
V tomto článku bychom rádi seznámili chovatelskou veřejnost s výsledky dvou pokusů, které jsme provedli u výkrmu brojlerových kuřat a kde jsme se zabývali stejným tématem, jak ostatně vyplývá z názvu článku.
Brojleři, podobně jako ještě náročnější krůty, vyžadují ve výkrmových směsích poměrně vysokou hladinu proteinu a aminokyselin.V praxi tvorby receptur to většinou znamená, že se běžně používají moučky živočišného původu, především masokostní a rybí moučka, drůbeží moučky a v nedávné době i krevní moučka..V souvislosti se známými okolnostmi výskytu BSE a ekologických tlaků zejména v zemích EU se vyskytla reálná hrozba postupného vyřazení těchto živočišných mouček. Může se tak stát jednak z důvodu přímého zákazu, ale i z nutnosti deklarovat tzv.bezpečnost potravin a tedy to, že zvířata nebyla krmena těmito komponenty.
Není naším záměrem polemizovat či souhlasit s oprávněností těchto opatření, ale pokusit se zcela konkrétně na základě exaktních pokusů zjistit dopad na užitkovost a ekonomiku výkrmu brojlerů v našich podmínkách. Je nutné dodat, že v řadě evropských zemí jsou již několik let kuřata vykrmována bez živočišných komponentů.
Podobně jako u nosnic, tak i u brojlerů existuje nepřeberné množství výzkumných prací v zahraničí i u nás, kde se prováděly podobné pokusy. Nahrazovaly se živočišné moučky sójou, sója luštěninami, krmnými kvasnicemi, případně dalšími alternativními bílkovinnými zdroji.
To vše se doplňovalo a živinově vyrovnávalo syntetickými aminokyselinami a většina výsledků prokázala možnost náhrady bez výraznějšího dopadu na užitkovost. Jsou to však většinou pokusy staršího data a nás zajímaly dopady na užitkovost i ekonomiku v našich aktuálních podmínkách s novým výkonnějším genotypem kuřat a s přídavky enzymových přípravků .
Proto jsme v pokusné hale VÚŽV Praha-Uhříněves uskutečnili postupně dva pokusy.
Pokus 1 - metodika
Pokus proběhl v únoru a březnu 2001, bylo zastaveno 4 x 277 kuřat hybrida ROSS 308 z líhní Mach-Litomyšl. Zástav na 1 m2 činil 19 kusů, světelný den byl udržován 23 hodin. Kuřata byla krmena sypkou směsí ve startu do 14 dní, potom granulemi do konce výkrmu ad libitum. Krmné směsi vyrobila výrobna Tekro Nová Dědina. Krmítka a napáječky odpovídaly doporučení technologického postupu.
Kuřata byla vážena ve 14. a 35.dnu věku, kdy byl pokus ukončen, protože kuřata dosáhla relativně vysoké hmotnosti. K těmto dnům byla evidována i spotřeba krmiva.
Schéma pokusu
1. Živočišné moučky + enzym W
2. Extrahovaná sója + enzym W
3. Řepkové semeno a hrách + enzym W
4. Řepkové semeno a hrách +enzym W + fytáza
Byl použit enzymový přípravek typu NSP – pšeničného typu (W) od renomované evropské firmy a podle jejího doporučení. Stejně tomu bylo i s doplňkem fytázy. K aplikaci enzymu W ve všech skupinách jsme dospěli na základě předchozích publikovaných pokusů při aplikaci plné dotace pšenice jako jediné obiloviny do krmné směsi.
Krmné směsi
Složení krmné směsi uvádíme v tabulce 1 a 2. Je vhodné uvést, že ve skupině 2 jsme zkoušeli plnou dotaci sóji jako bílkovinného zdroje pro ty případy, kde by se výrobce bál netradičních surovin, zejména řepky, v krmivu. Použité podíly řepkového semene a hrachu pokládáme spíše za nižší než maximální. Řepkové semeno můžeme označit za vysoce pozitivní surovinu, protože současně vnáší i asi 40 % nativního oleje. Klade však určité technologické nároky na výrobnu krmných směsí.
Hrách je zatím u nás nedoceněným komponentem v zahraničí hojně používaným.V případě skupiny 4 jsme po konzultaci s dodavatelem fytázy snížili kalkulovaný obsah využitelného fosforu o 0,8 až 1 g, respektive vápníku o 0,5 g – tzv. upgrading živin, čímž jsme směs zlevnili na úroveň skupiny 3 (viz tabulka 5). Celkovou hladinu živin jsme upravili na úroveň hladiny energie. Ta je v našich podmínkách většinou dána i technickou možností výroby tukovaných granulí - jejich pevností a soudržností a proto hladina přidaného tuku nebývá vyšší než 4 až 5 %.
Pokus 2 - metodika
Pokus proběhl od dubna do května 2001, rovněž ve čtyřech skupinách po 215 kuřatech.
V tomto pokusu jsme již vyřadili skupinu se sójou jako ekonomicky neperspektivní. Další tři skupiny jsme opakovali a nově zařadili skupinu s tzv. upgradingem živin, kde jsme snížili na základě deklarace dodavatele enzymu obsah energie, proteinu a aminokyselin, což se promítlo především do ceny směsi (tabulka 5, skupina 3-UP). Upgrading jsme zakalkulovali i do porovnání hladiny živin a pokládali tedy směsi za živinově vyrovnané.
Zástav na plochu a další technologické parametry byly totožné jako v pokuse 1, opět byl použit hybrid ROSS 308 z líhní Mach-Litomyšl a krmiva byla rovněž vyrobena v Tekro Nová Dědina.
Schéma pokusu bylo následující:
1. Živočišné moučky
2. Řepkové semeno a hrách
3. Řepkové semeno a hrách –upgrading živin
4. Řepkové semeno a hrách- fytáza
Výsledky a diskuse
U pokusu 1 (tabulka.3) nedošlo ve věku 14 dnů k žádným rozdílům v růstu kuřat i ve spotřebě a využití krmiva. Bylo dosaženo vysoké intenzity růstu nad úroveň technologického postupu a tak byl pokus ukončen již ve 35. dnu výkrmu.Skupina se živočišnými moučkami dosáhla statisticky průkazně lepších výsledků v růstu kuřat než skupiny s rostlinnou bílkovinou, které se od sebe lišily minimálně. Navíc skupina se sójou vykázala nepříznivý trend v konverzi krmiva. Zařazení řepkového semene a hrachu se projevilo pozitivně již v ceně směsí a snížilo nepříznivý ekonomický dopad (tabulka.5) vyřazení živočišných mouček. Aplikace fytázy nepřinesla v pokuse 1 pozitivní výsledek v zootechnických nebo ekonomických ukazatelích.Úhyny s ohledem na relativně malé počty kuřat v pokuse je nutné pokládat za vyrovnané a z hlediska celkové úrovně v mezích normálu. Plná dotace sóji ve skupině 2 se promítla do celkové ekonomiky výkrmu.
U pokusu 2 (tabulka.4) došlo k horšímu startu kuřat vzhledem k příliš jemné struktuře směsi a tak dosažená hmotnost kuřat ve 14. dnu výkrmu byla nižší než v pokuse 1.
- 3 -
Je pozoruhodné, že skupiny s řepkou a hrachem byly v ukazateli růstu mírně lepší než se živočišnými moučkami mimo skupinu s upgradingem živin, v konverzi krmiva to však již neplatilo. Ve 35. dnu již byly všechny skupiny vyrovnané v ukazateli růstu, konverze krmiva byla lepší než v pokuse 1 a relativně dobrá. Pokus pokračoval do 42.dne výkrmu.Zde bylo dosaženo velmi vyrovnané živé hmotnosti u skupin 1, 2 a 4, skupina.3 s upgradingem živin dosáhla úrovně neprůkazně nižší. Poněkud překvapujícím výsledkem byly rozdíly v konverzi krmiva, kde nejhůře dopadla skupina 1 se živočišnými moučkami.To výrazně ovlivnilo i ekonomické výsledky, zejména ukazatel dílčího zisku ve 42.dnu výkrmu. Zde byly úspěšné především skupina s fytázou a dále s upgradingem živin. Zařazení semene řepky a hrachu se opět ukázalo jako cenově výhodné a na stejné úrovni se živočišnými moučkami.V tomto pokuse se výsledky skupiny s fytázou jevily příznivěji než v pokuse předchozím. Provádění upgradingu živin se odrazilo mírným snížením růstu kuřat, ale zajímavě ekonomicky.při vyšší hmotnosti, respektive relativně delší době výkrmu.Opět se ukázalo, že v pokusech opakovaných s použitím enzymů bývají mnohdy dosaženy různé výsledky.
Souhrnné posouzení obou pokusů (tabulka 6) nás může vést k následujícím závěrům:
- Ve výkrmu brojlerů lze provést náhradu živočišných mouček rostlinnou bílkovinou při dosažení porovnatelných parametrů růstu, konverze krmiva a ekonomiky.
- Náhrada živočišných mouček výhradně sojovým extrahovaným šrotem se projevila jako všestranně nevýhodná. Naopak výhodné se jeví zařazení řepkového semene a hrachu. Jde však o řepkové semeno s nativním obsahem oleje, totéž nelze mechanicky vztahovat na pokrutiny či extrahovaný šrot.
- Zařazení enzymu fytázy umožňuje snížení dotace fosforu do krmiva a následně jeho zmenšené vylučování do prostředí při dosažení porovnatelných zootechnických i ekonomických výsledků.
- Použití metody přiměřeného upgradingu živin při aplikaci enzymu v pokuse 2 se projevilo ekonomicky pozitivně.
- Genetický potenciál kuřat umožňuje v optimálních podmínkách pokusu dosažení i překročení deklarovaných parametrů užitkovosti v technologickém postupu hybrida.
Ing. Petr Urban, Ing. Jarmil Výmola, CSc. Tekro, s. r. o., Praha
MVDr. Květoslav Košař, CSc., VÚŽV, Praha - Uhříněves
