Malí přežvýkavci jsou hostiteli celé řady parazitů, kteří u nich mohou vyvolat infekce doprovázené zhoršeným welfare, sníženou produkcí, či zdravotními problémy. Silné parazitózy mohou končit i fatálně. Parazity lze tedy považovat za jeden z limitujících faktorů pro prosperující chov ovcí a koz. Koza je ze všech hospodářských přežvýkavců vůči parazitům nejcitlivější a tradiční metody tlumení parazitóz s využitím léčiv, zejména u dojených zvířat, jsou značně omezené. Nedostatek aktuálních informací o parazitech koz v České republice byl impulzem pro náš výzkum zaměřený na srovnání parazitárního zatížení ovcí a koz.
Chov ovcí a koz má v České republice dlouholetou tradici a i přes řadu krizí, kterými v průběhu historie prošel, si oba dva druhy malých přežvýkavců udržely neopomenutelné místo mezi ostatními druhy hospodářských zvířat. O něco horší scénář se realizoval v chovu koz. Za socialismu došlo k enormnímu poklesu zájmu o kozí produkty, což se projevilo výrazným snížením početních stavů zvířat a tento trend pokračoval až do nového tisíciletí. S tím zřejmě souvisí i pokles zájmu o zdravotní problematiku koz. V posledních dekádách pozvolna narůstá poptávka po kozích produktech a reakcí na tuto situaci je nárůst počtu chovatelů koz. I nadále lze očekávat zájem spotřebitelů o produkty z kozího mléka a tím i nárůst počtu chovů. Mnoho začínajících chovatelů do tohoto zemědělského odvětví vstupuje s minimálními znalostmi a zkušenostmi, a protože není k dispozici dostatek literatury zaměřené na parazity koz, jsou při získávání potřebných informací odkázáni na rozšířenější a dostupnější zdroje zabývající se touto problematikou u ovcí.
Koza není ovce
Koza se však v mnoha ohledech (etologie, fyziologie, imunita) od ovce liší a vyžaduje odlišný přístup jak k chovu, tak i ke zdravotní péči. Jeden z nejmarkantnějších rozdílů mezi těmito dvěma druhy přežvýkavců lze spatřovat v jejich potravním chování, které v průběhu evoluce modelovalo jejich imunitní systém a potažmo i strategie boje s parazity.
Ovce preferuje spásání vegetace a díky této potravní strategii byli již divocí předci domestikované ovce při pastvě vystaveni velkému množství parazitárních zárodků.*
Doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph.D.1
Ing. Iveta Angela Kyriánová, Ph.D.1
Mgr. Nikol Reslová, Ph.D.2
Mgr. Lucie Škorpíková2
Mgr. et Mgr. Jana Ilgová, Ph.D.2
1katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
2 Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
kontakt: vadlejch@af.czu.cz
Celý odborný článek najdete v Našem chovu 8/2021, který právě vychází.
