Šíření vlků na našem území a náhrady za škody, které tato psovitá šelma páchá na stádech pasených zvířat jsou v poslední době tématem i veřejnoprávních médií. Jistě jste zaznamenali, že se tomuto aktuálnímu tématu věnujeme i na stránkách týdeníku Zemědělec. Mohli jste se dočíst například o přístupech k přísně chráněnému vlkovi evropskému v Evropské unii, ale i o zkušenostech našich chovatelů. V tomto článku najdete stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, respektive vyjádření Mgr. Lindy Zachystalové, která některé informace související s vlky ještě upřesnila.
Proplacené částky za škody způsobené vlkem oproti minulému roku opravdu výrazně narostly – nejedná se však o přímou úměru s počtem usmrcených zvířat. Výrazný vliv na tento finanční nárůst měla změna v ceníku a navýšení částek za vybrané druhy zvířat; např. u ovce s mléčnou produkcí na dvojnásobek. Oproti loňskému roku také evidujeme více usmrcených telat a mléčných ovcí, za něž se vyplácí více peněz než za masná jehňata a ovce. Byly proplaceny i náklady na úhyn telat z důvodu údajného stresu z přítomnosti vlků, jsou propláceny také nezvěstné (zaběhnuté) kusy zvířat, ale i škody, kde není zcela prokazatelné, že příčinou úhynu byl vlk.
Žádné opatření zajisté není stoprocentní. Přesto však přijatá preventivní opatření riziko útoku vlka výrazně snižují. Důsledně postavený elektrický ohradník, který musí být zajištěn zejména u země, protože vlci se nejčastěji podhrabávají či podlézají, dokáže zabránit útoku vlka až v 80 % případů; s pasteveckým psem je to až 95 %. To potvrzují zkušenosti ze zahraničí, ale i z České republiky, kde se také mnoha farmářům daří svá zvířata ochránit. Můžeme zmínit například dvě farmy, které jsou v rámci projektu OWAD pilotně testovány na funkčnost preventivních opatření. Obě dvě farmy, přičemž jedna využívá k zabezpečení stáda oplocení a druhá pastevecké psy, jsou od přijetí opatření bez škod, ačkoliv se vlci pohybují v jejich bezprostředním okolí.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec
